"Je zbytečné léčit oko bez hlavy, hlavu bez těla a tělo bez duše." Hippokratés


O tradiční čínské medicíně všeobecně

Tradiční čínská medicína je stará již 4000 let. Její postupy se zakládají na tisíce let ověřených metodách, kdy člověka chápeme jako celek, nikoliv jako diagnózu. Lze tedy říci, že se jedná o celostní medicínu, jelikož vše souvisí se vším. Vidí souvislosti nejen v našem organismu, ale i ve spojení člověka s okolním prostředím, ve kterém žije, a které ho ovlivňuje. Za tisíce let vývoje si čínská medicína vybudovala komplexní a ucelený systém diagnostiky a na ní navazující léčby.

Do metod tradiční čínské medicíny zahrnujeme akupunkturu, akupresuru, fytoterapii, dietetiku a speciální metody, jako jsou moxování, baňkování, a čínské masáže.

Stanovení diagnózy zahrnuje pohovor a také pomocné diagnostické metody, mezi něž patří diagnostika z jazyka a pulzová diagnostika. Tradiční čínská medicína je uznána Světovou zdravotnickou organizací za účinný léčebný systém. Podle ní je tradiční čínská medicína nejrozšířenější metodou léčby na světě.

Čínská medicína se z větší části zaměřuje na prevenci, ale samozřejmě dokáže léčit také chronické stavy.  Vedle samotné léčby konkrétních nemocí učí člověka i zodpovědnosti za své zdraví. Učí ho žít tak, aby se ve zdraví dožil vysokého věku.

Tradiční čínská medicína má místo i v dnešním světe, jelikož lidé v dávných dobách se potýkali se stejnými neštvary jako my dnes. S vlivy působícími na nás v dnešní době  si tedy TČM dokáže poradit hravě i dnes. 

Úvodní konzultace

Úvodní konzultace a diagnostika u terapeuta TČM se liší od vyšetření u klasického lékaře. Nečekejte odebírání krve či měření krevního tlaku.

Vyšetření se není třeba nijak obávat, je však vhodné přijmout lehká režimová opatření, která terapeutovi pomohou lépe zhodnotit aktuální stav a nastavit správnou terapii. 

Vstupní vyšetření začíná úvodním pohovorem, který je sestaven ze systému otázek. Dalším základním pilířem správné čínské diagnostiky je diagnostika z jazyka a pulsová diagnostika. 

U pulsové diagnostiky se hodnotí povrchovost/hloubka, hladkost/drhnutí, rychlost, pravidelnost pulsu. Aby nebyl puls ovlivněn, klient by neměl minimálně 3 hodiny před vyšetřením pít povzbuzující prostředky jako kávu a zelený či černý čaj. 

U jazyka terapeut hodnotí jeho tvar, barvu a tloušťku, barvu a kvalitu povlaku. Hodnocení je čistě vizuální. Proto by se klient v den konzultace, zejména před vstupním vyšetřením, měl vyvarovat konzumace potravin, které barvu jazyka a povlaku ovlivní (káva, černý čaj, borůvky, ostružiny, červená řepa...). Klient by si neměl v den vyšetření čistit jazyk.

Měření variability srdečního rytmu

Zdravé srdce a jeho Rytmus (tep) je ve skutečnosti velmi proměnlivý od úderu k úderu, ať už je organismus v klidu, nebo se věnuje jakékoliv činnosti. Pokud regulační systémy těla (především ANS) fungují spolehlivě, dochází k neustálým časovým změnám mezi jednotlivými údery srdce - tělo tak reaguje na vnější a vnitřní podněty a situace v našem životě. Naopak srdce, které bije neměnným rytmem jako metronom, je pravděpodobně přetížené a regulační systémy nefungují, jak mají. Dalo by se říci, že zdravé srdce reaguje jako motor rychlého auta, který se mohutně roztáčí při sebemenším sešlápnutí plynového pedálu - na rozdíl od neseřízeného starého motoru, jež na podněty téměř nereaguje.

Časové intervaly mezi tepy srdce

Pojďme si variabilitu srdečního rytmu a její jednotlivé časové intervaly vysvětlit třeba na srdeční frekvenci 60 tepů za minutu. Průměrný jeden srdeční tep by tedy trval 1 sekundu, ale některé časové intervaly tepu mohou být 0,8 sekundy a jiné 1,2 sekundy. Pokud se tedy takto časové intervaly mezi jednotlivými tepy srdce zkracují a prodlužují, pak je právě tato proměnlivost, nepravidelnost srdeční frekvence považována za indikátor zdravého a flexibilního organismu a ukazatel dobré regulace ANS. Pokud jsou časové intervaly stejné, nebo minimálně proměnlivé (každý jeden tep by trval 1 sekundu), je to ukazatel nízké HRV a nedostatečné regulace ANS. Význam variability srdečního rytmu je v tom, že je řízena právě autonomním nervovým systémem a tím pádem by se dalo říci, že je oknem do jeho funkce.

HRV VYŠETŘENÍ LZE PO DOMLUVĚ PROVÉST I V POHODLÍ VAŠEHO DOMOVA!!!

Jak měření HRV probíhá?

Jednokanálové EKG senzory, které analyzují krátké většinou 5 minutové záznamy HRV např. přístroj Heart Vision, vyhodnocují regulaci ANS a podávají informaci především o funkci jeho dvou hlavních větví sympatiku a parasympatiku, jejich dynamické rovnováze a vzájemném působení stresové složky sympatiku a aktivity klidového modu v podobě parasympatiku. I v klidovém režimu by se variabilita srdečního rytmu měla neustále proměňovat a právě tato nepravidelnost srdeční frekvence je považována za symbol zdravého a flexibilního organismu. 

Na obrázku z přístroje Heart Vision je vidět v rytmogramu velká proměnlivost časových intervalů (vysoká HRV).

Na obrázku z přístroje Heart Vision je v rytmogramu vidět velmi nízká proměnlivost časových intervalů (nízká HRV).

Autonomní nervový systém

O autonomním nervovém systému (ANS) se říká, že je to vývojově starý systém, který pomáhal organismu přežívat a automaticky reagovat na nepříznivé situace. Skládá se z motorických nervů spojující míchu s ostatními orgány a je řízen oblastí mozku nazývanou Hypotalamus. ANS hraje klíčovou úlohu při zachování stabilních podmínek uvnitř organismu, což je proces známý jako homeostáza. Nezávisle, bez vědomého uvažování člověka ovlivňuje vnitřní orgány, hladkou svalovinu, cévy, žlázy a má velký a zásadní vliv na srdce s cílem udržet a přizpůsobit optimální srdeční činnost k neustále se měnícím požadavkům organismu.

Sympatikus a Parasympatikus

ANS se dělí na dva systémy - sympatický a parasympatický. I když jsou tyto systémy do určité míry antagonistické, měli by pracovat v rovnováze a navzájem se korigovat a doplňovat.

Sympatický nervový systém se zabývá stresovými situacemi, aktivuje a mobilizuje organismus k obraně či útěku (zvyšuje srdeční frekvenci a krevní tlak, rozšiřuje tepny, snižuje aktivitu trávicí soustavy), někdy se o něm mluví jako o systému bojuj-nebo-uteč. Jeho opakem je parasympatický nervový systém, který udržuje stabilitu organismu, chrání a ukládá energetické zdroje, zklidňuje organismus. Řídí odpočívání a trávící systém (snižuje srdeční frekvenci a tlak, zvyšuje aktivitu trávicího systému).

Lidé, kteří mají vysoké HRV, mají větší kardiovaskulární zdatnost a jsou více odolnější vůči stresu. HRV může také poskytnout osobní zpětnou vazbu o vašem životním stylu a pomoci motivovat ty, kteří zvažují kroky ke zdravějšímu a radostnějšímu životu. Je fascinující vidět, jak se HRV mění, když do svého života začleňujete větší pozornost, meditaci, spánek a zejména fyzickou aktivitu. Pro ty, kteří milují data a čísla, to může být příjemný způsob, jak sledovat, jak váš nervový systém reaguje nejen na prostředí, ale také na vaše emoce, myšlenky a pocity. 

Historie variability srdečního rytmu (HRV)

  • 2. století p. n. l. v nejstarším díle TČM ve Vnitřní knize Žlutého císaře je popsána pulzní diagnostika. Nebyla to jen stará Čína, ale i Egypt, Indie a další, kde zkoumali pulz srdce, jeho kvalitu a vyhodnocovali stav těla jako celku.
  • V 18. století Albrecht von Haller zaznamenal, že tlukot srdce není pravidelný.
  • 1965 Hon & Lee si povšimli, že změny intervalů mezi jednotlivými údery srdce jsou prvními změnami, ke kterým dochází, než se objeví poruchy u vyvíjejícího se plodu. Změna variability R-R intervalů předchází změně srdeční frekvence.
  • 1971 Sayers a další se soustředili na rytmus vtištěný v intervalech mezi jednotlivými údery srdeční frekvence.
  • 1977 Wolf a kol. poukázali na spojitost mezi srdeční frekvencí a náhlou smrtí následující po infarktu myokardu.
  • 1981 Akselrod přestavil Spektrální analýzu HRV (Power Spectral Analysis – PSD) pro kvantitativní hodnocení kardiovaskulárního systému.
  • V pozdějších 80tých letech se potvrdilo, že HRV je silnou indicií úmrtí po akutním infarktu myokardu a že díky HRV se může včasně detekovat autonomní diabetická neuropatie.
  • 1996 Pracovní skupina založená Evropskou kardiologickou společností a Severoamerickou elektrofyziologickou společností, sestavena z matematiků, inženýrů, fyziologů a doktorů, publikovala Standardy měření pro HRV, vydáno 1996.
  • Od roku 2000 se HRV čím dál tím více využívá v celostní terapii, psychologii, sportu, lékařství atd.

Přístroj nenahrazuje lékařskou péči, je pouze doplňkem alternativní medicíny a nejedná se tak o zdravotnický prostředek.

Měření kvantovým analyzátorem Kvantum QH

Vyhodnotíme informace na základě provedené analýzy a navrhneme řešení na základě diagnostických změn v organismu.


Kvantový rezonanční magnetický analyzátor je nový nástroj pro komplexní hodnocení zdraví. Slabá magnetická frekvence a energie lidského těla jsou shromažďovány přidržením senzoru a po zesílení přístrojem a ošetření zabudovaným mikroprocesorem jsou data porovnána se standardním kvantovým rezonančním spektrem nemocí, výživy a dalších indikátorů začleněn do nástroje k posouzení, zda jsou tvary vln vzorku nepravidelné pomocí Fourierového zákona.

Analýzu a úsudek lze tedy provést na základě zdravotního stavu a hlavních problémů testovaného na základě výsledku analýzy vln. Predikce bez příznaků. Pouze s přibližně 10 buňkami patologické změny může analyzátor zachytit změnu patologické změny buněk a předpovědět předchůdce nemoci.

Přijetím opatření v oblasti zdravotní péče v tomto okamžiku budete moci účinně předcházet různým chronickým onemocněním.

Jak metoda funguje?

Metoda kvantové rezonanční magnetické analýzy je rychlou a neinvazivní. Nezpůsobuje žádné závratě, krvácení ani modřiny.

Jak dlouho vyšetření trvá? 

Doba úkonu Quantum TH je krátká a nemá žádný vliv na normální život a práci. Celková doba vyšetření a celkové analýzy, včetně rozboru výsledků je 50 - 60 minut.  

Výsledky přístroje Quantum TH - fuknce plic.

Výsledky přístroje Quantum TH - komplexní hodnocení, včetně doporučení. Tuto zprávu klient obdrží. 

Výsledky přístroje Quantum TH - stopové prvky v těle klienta.

Výsledky přístroje Quantum TH - zpráva z gynekologie u žen.

Klasická masáž zad a šíje 

Záda jsou největší tělesnou plochou a zároveň představují společně se šíjí a rameny místo nejčastějšího napětí a bolesti z únavy. Masáž odstraňuje následky velké psychické i fyzické zátěže, je vhodná jako preventivní i léčebný prostředek. 

Tato příjemná forma relaxace je vhodná tam, kde šíjové, trapézové a zádové svalstvo je ztuhlé jednostrannou zátěží, dlouhodobým sezením, zablokované v důsledku nerovnoměrné námahy či nevhodného prudkého pohybu, stresem nebo dlouhotrvající prací u počítače. Uleví při bolestech hlavy a krční páteře, napomůže správnému dýchání a držení těla, odbourá nahromaděný stres, uvolňuje a zlepšuje psychiku. Vhodně zvolenými masážními hmaty a prostředky lze dosáhnout odezvy nejen v místě působení, ale i v místech vzdálených a následně i v celém organismu.

Masáž zad a šíje také pomáhá vyplavovat z těla odpadní látky a usazené soli z kloubů, podporuje krevní a energetický oběh, pomáhá při onemocněních pohybového aparátu, při rekonvalescenci svalů a kloubů po zlomeninách či jiných zraněních. Dokáže nás také příjemnou formou uvolnit po stresujícím dni.

Baňkování dle TCM

Baňkování je metoda známá déle než pět a půl tisíce let. První zmínky o této metodě nalezneme už v Mezopotámii, u starých indiánů, ale i v jiných koutech světa. V Číně se baňky používaly po tisíciletí.

Účinky baňkování vyplývají z toho, že se z těla začnou odplavovat potními žlázami a lymfatickým systémem všechny nečistoty (tzv. metabolity), tkáň se prokrví, dochází k pročištění krve a zlepšení krevního oběhu. Při baňkové masáži dochází k uvolnění ztuhlých svalů a k odstranění bolesti.

Baňkovat se může přikládáním více baněk na konkrétní akupunkturní body. Je také možné provádět masáž za pomoci jedné baňky. Na našem pracovišti se používají vakuové baňky, které se přikládají na kůži, a pomocí vakuové pumpy se vysaje vzduch z vnitřku baňky. Podtlak, který vznikne, vtáhne kůži i s podkožím dovnitř. Pokožka se prudce prokrví a zčervená.

Doba působení je individuální 5-20 minut, 2-3krát v týdnu. Počet návštěv 8-10krát. Baňkování je metoda známá déle než pět a půl tisíce let. První zmínky o této metodě nalezneme už v Mezopotámii. V Číně se baňky používaly po tisíciletí.

Moxování 

Moxování (požehování) patří do velké skupiny léčebných metod, které se využívají v čínské medicíně. Jedná se o hloubkové prohřívání postižených míst akupunkturních bodů. Toto prohřívání se provádí pomocí pozvolného doutnání sušeného pelyňku.

Na rozdíl od akupunktury, která pracuje s existující energií organismu a přerozděluje ji, moxa umí prostřednictvím tepla energii do těla dodávat. Proto moxování využíváme u nemocí, které jsou způsobeny nedostatkem energie, u nemocí z chladu i u dlouhodobě nemocných osob, oslabených a starých lidí. Tato metoda se také často používá u dětí.

Moxování se výborně osvědčilo při stavech vyčerpanosti, chronické únavy, při trávicích a zažívacích potížích, chronických onemocněních dýchacích cest, menstruačních poruchách, neplodnosti, poruchách v oblasti močového měchýře a močových orgánů, bolesti v kříži, revmatických bolestech pohybového aparátu a také onemocnění a bolestech kloubů.

Tato metoda se využívá především při problémech způsobených chladem, průvanem nebo změnami ročních období.

Skvělých výsledků je dosahováno při využití moxy, která má mimo jiné i silný imunostimulační efekt, při léčbě depresivních stavů, při nízkém krevním tlaku a rekonvalescenci po chronických onemocněních a operacích. Moxa se většinou přikládá přibližně 2 cm nad potřebný bod na těle. Teplo z moxy následně proniká hluboko do svalů a tím stimuluje a ozdravuje organismus. Tímto postupem se také stabilizuje nervový systém, zvyšuje se obranyschopnost a zrychluje se látková výměna. Moxování je také skvělou preventivní metodou.

Lymfatická celotělová masáž 

Když se řekne lymfatická masáž nebo lymfodrenáž, pravděpodobně se nám vybaví kosmetický zákrok, kterým bojujeme proti celulitidě. Za lymfatickou masáží se ale ukrývá mnohem víc, než "jenom" jeden z kroků k zeštíhlení.

Lymfatický systém je nedílnou součástí imunitního systému. Tvoří ho soustava lymfatických cév, lymfatických uzlin a lymfatické orgány, jako jsou např. slezina nebo brzlík. Je to jedinečný čistící systém, který má za úkol přepravit veškeré škodlivé látky ven z těla. A to škodliviny, které vznikají jednak při normální funkci organismu, ale i ty, které se do něj dostávají z vnějšího prostředí - např. vzduchem nebo potravou.

Stav lymfatického systému má důležitý podíl na odolnosti proti nemocem. Porucha lymfatického systému se na začátku projevuje nenápadnou únavou nohou, pak přechází do únavy celého těla, následují otoky nohou, a to hlavně večer a po námaze. Další problémy mohou být otoky mízních uzlin nebo poruchy imunitního systému, tj. sklon k infekčním nemocem, dokonce i dechové obtíže bez zjevné příčiny. Existuje také souvislost mezi poruchou lymfatického systému a problémy s pokožkou, tj. problémy s akné nebo celulitidou.

Tělové svíce

Že oheň může uzdravovat, věděli už naši prapředci a jejich objevů využíváme i dnes. Léčivé svíčky jsou jednou z léta ověřených metod, které pomáhají uvolnit a obnovit tok energie v těle, zbavit ho jedovatých látek a vyléčit bolest. Pokud totiž vznikne v organismu překážka, která zablokuje přirozené proudění energie, způsobí bolest a ta se dá odstranit ohněm.


Po zapálení se svíce naplní kouřem a vytváří podtlak. Tato energie napomáhá dostat se negativním energiím z organismu na povrch. Teplo a energie vytvořené hořením změkčují v těle nahromaděné usazeniny a takzvaným komínovým efektem se z něj vytahují ven. Přes rozšířené póry kůže se zase do těla dostanou výtažky z léčivých bylin. Tímto způsobem svíce likvidují záněty v organismu a pomáhají vrátit tok energie do ideálního stavu.

Hlubinná abreaktivní psychoterapie

Metoda hlubinné abreaktivní psychoterapie je založena na tom, že každá bytost má vědomí a podvědomí. Vědomé a smyslové vjemy se ukládají v paměti. Od počátku bytí každé bytosti se tvoří paměťová časová přímka. Prožitá traumata a bolesti se zaznamenávají na této přímce jako takzvané engramické události. Jsou to stavy, které vyvolaly zúžený stav vědomí. Zároveň s nimi jsou na časové přímce uloženy i signály z čidel, to znamená zvuky, světlo, tma, barvy, změna tělesné teploty, zrychlený dech, zrychlený tlukot srdce atd. Do paměti se uloží i to, co jsme zaslechli nebo jakkoliv vnímali i nevědomky, třeba i v bezvědomí či narkóze.

Před zahájením terapie je nutné pojmenovat problém, který chce klient řešit. Někdy je terapií vyřešeno problémů více najednou, jindy se však zdánlivě malý problém může zdát v dané chvíli prioritní, aniž by si to klient vědomě dokázal připustit.

Při terapii si klient nejprve vybaví poslední situaci, kterou prožil v souvislosti s řešeným problémem. Zároveň s vybavením si této situace, zaznamená tělo i tělesné pocity, které se vynoří ze záznamu paměťové stopy. Klient si prochází tuto poslední událost a vnímá s ní spojené tělesné pocity. Potom je terapeutem požádán, aby si vybavil další podobnou událost, kdy vnímal stejné nepříjemné pocity v těle. Takto se postupně vybavují a zpracovávají všechny minulé situace a události s problémem spojené. Se zpracováním poslední události dojde k abreakci, to znamená k plnému pochopení souvislostí a vyčištění problému z paměťové přímky.

Objednejte se online

Vyplňte potřebné údaje a my se vám ozveme co nejdříve zpět s termínem konzultace.